|
|
Konstruování kontinuity racionální a morální dimenze hodnoty v rámci expertních institucí
Hanzlík, Kryštof ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Numerato, Dino (oponent)
(abstrakt) V této teoreticky orientované práci ukazuji na příkladu očkování proti infekčním chorobám, jak expertní instituce konstruují v rámci vymezování hodnoty svých produktů kontinuitu racionální a morální roviny hodnoty. Tato kontinuita umožňuje racionálním a morálním argumentům, aby se vzájemně přirozeně doplňovaly v uceleném výkladovém a procedurální rámci, který nazývám institucionálním režimem hodnoty očkování. Ve vztahu k veřejnosti jsou jeho hlavním produktem sankce v podobě přisouzení rozhodovací kompetence těm, kteří očkují, a její odejmutí neočkujícím. Tato kompetence je chápána současně jako projev optimální racionality i morálně odpovědného jednání, zohledňujícího celospolečenský užitek. Vedle vnějšího přisouzení je ale kompetence vždy osvojována také na základě individuální aktivity. Ta nabývá na mimořádném významu pro odpůrce očkování, kteří čelí přisouzení vlastní nekompetence zaváděním alternativních vymezení hodnoty péče o zdraví, v nichž kladou důraz na přirozenost léčby a individuální odpovědnost. Tato vymezení hodnoty se projevují na úrovni úzce zaměřené racionální diskuse expertních doporučení i na úrovni obecnějších představ o správné péči o zdraví. Lze je do určité míry smířit s institucionálním režimem hodnoty očkování, který tak podléhá dílčím modifikacím (např. posunu...
|
|
|
Mikuláš Kusánský a objev vážení
Růžička, Jáchym ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Hlavním cílem práce je vysvětlit perspektivou sociologie vědy příčiny neúspěchu objevu vážení Mikuláše Kusánského. Pomocí Mertonovy teorie zájmu je potvrzeno, že pro úspěch objevu vážení na poli přírodní filozofie existoval předpoklad. Platnost této teorie je demonstrována na případu Kusánovy kosmologie, s níž uspěl. Mertonova teorie je v další části rozšířena o Bourdieua charakteristiku vědeckého pole a dva teoretické limity, k nimž se každé vědecké pole blíží. Druhý typ pole, vyznačující se nízkým počtem vědeckých autorit, je srovnán s Kuhnovým pojmem paradigmatu. Obě tyto koncepce jsou porovnány s polem přírodní filozofie a je dokázána oprávněnost jejich aplikace. Na základě těchto koncepcí jsou dále představeny dvě možné vědecké strategie Pierra Bourdieua, strategie následovnictví a podvratu. Vzhledem k rozporu Kusánova pojetí vědy a převládajícímu esenciálnímu předmětu vědy je Kusánskému přiřazena strategie podvratu a jsou vysvětleny nízké šance na úspech, které z této strategie plynou. V závěru je pomocí Kuhna ukázáno, že strategie podvratu může být úspěšná, jen pokud předefinuje základní principy normální vědy a tento teoretický případ je srovnán s konkrétním případem objevu vážení. Na základě tohoto srovnání je ukázáno, co chybělo Kusánskému k většímu úspěchu jeho objevu a kterými kroky...
|
host ::
RSS.